Deníček kočky Mufky

Výklad

Ruce existence jsou na této kartě ve tvaru ženského přirození, vstupu do kosmické matky. Uvnitř se nám odkrývá mnoho obrazů, mnoho tváří z jiných dob. Fantazírovat o populárních minulých životech může být zábavné, může nás to však jen rozptylovat. Skutečným smyslem je uvidět a pochopit karmický obrazec našeho života a jeho kořeny v nekonečném cyklu, jež nás drží v nevědomém chování.

Zenový Mistr není mistrem druhých, ale mistrem sám sebe. V každém jeho gestu, v každém slově se odráží jeho osvícený stav. Nemá žádné soukromé cíle, nemá potřebu měnit chod věcí. Žáci jej neobklopují proto, že by ho chtěli následovat, ale proto, aby nasáli jeho přítomnost a inspirovali se jeho příkladem. V jeho očích nalézají odraz své vlastní pravdy a v jeho tichu se snáze ponoří do ticha své vlastní bytosti. Mistrem jsou žáci vítáni ne proto, že by je chtěl vést, ale proto, že jim toho může mnoho nabídnout. Spolu vytvářejí energetické pole, v němž každý snáz nalézá své vlastní světlo.

Morálka natlačila všechnu životní mízu a energii do úzkých hranic své mysli. Nemůže v ní proudit, takže se z ní stala opravdu stará vyschlá haluz. Celé její chování je vždy řádné, škrobené a upjaté, vždy je připravena vidět každou situaci černobíle, stejnou má i brož na krku.

Orel, který bez námahy, volně a přirozeně letí oblohou, má přehled o všech možnostech obsažených v krajině pod ním. Je velký, vládne jen sám sobě a svému panství.

Lidstvo je na této kartě zobrazeno jako duha bytostí, jež tančí kolem mandaly země a drží se za ruce v radosti a vděčnosti za dar života. Tato karta představuje období komunikace, sdílení bohatství, které do celku přináší každý z nás. Není zde žádné lpění, žádná chamtivost. Je to kruh bez strachu a pocitů nadřízenosti nebo podřízenosti.

Přesně to se stane, když zapomeneme, že mysl má být naším sluhou, a necháme ji řídit celý náš život. Kladky a páky a spousta dalších podivných věcí, které jsi posbíral všude možně. A to smetí se tam neustále převaluje, hlava se točí a zamotává, všelijaké myšlenky se honí v hlavě.

Ocitnout se v černé díře může být matoucí, ba i děsivé. Není se čeho držet, nikam nás to neláká, není tu ani náznak volby nebo možností, které bychom měli před sebou. Právě tento stav čistého potenciálu zde však byl ještě před stvořením světa. Jediné, co ti zbývá, je uvolnit se do té nicoty… padat do ticha mezi slovy… sledovat propast mezi výdechem a nádechem. A uchovat si každý prázdný okamžik této zkušenosti. Rodí se tu něco nového, velkého, posvátného.

Postava na této kartě se znovu rodí, vyrůstá ze svých zemských kořenů do křídel, která ji ponesou do nespoutaného. Geometrické tvary kolem jejího těla vyjadřují mnohost dimenzí života, jež jí jsou současně k dispozici. Čtverec představuje fyzické, projevené, to co je známo. Kruh představuje neprojevené, ducha, čistý prostor. Trojúhelník symbolizuje trojitou podstatu universa: projevené, neprojevené a člověka, který obsahuje obojí.

Žena na tomto obrázku žije v šedivém světě pod neskutečnou potrhanou oblohou. Oknem vidí všechny barvy, světlo a život, a ačkoli by se ráda protáhla rámem okna ven – jak naznačují duhové barvy na jejím límci – nedaří se jí to. V hlavě se jí honí příliš mnoho „co kdyby!“.

Na obrázku lotosových listů za časného jitra si můžeme podle kruhů na hladině všimnout, že jedna krůpěj právě ukápla dolů do vody. Je to vzácný okamžik, okamžik plný naléhavosti. Když se kapka poddá gravitaci a sklouzne z listu dolů, ztrácí svou předchozí identitu a splývá s nekonečnou vodní hladinou. Můžeme si představit, že se dříve, než spadla, musela pěkně třást, na hranici mezi známým a nepoznaným.

1  
2  
3  
4  
5  
6  
7  
 
Text můžete změnit v administraci