Deníček kočky Mufky

Pilný paparazzi

Ze stáje se rozlehla ohlušivá rána a drásavý rachot padajících cihel.....

Frankito už byl několik metrů od vstupních dveří,když tu......

TRRRRRRRRRRRRRRRRRRR!

Kulomet!!Někdo střílí z kulometu, blesklo Frankitovi hlavou. Padnul k zemi, přikryl si hlavu packami a očekával další střelbu.

Bettyana se potěšeně zavrtěla a už,už se chystala odpovědět,když ji cosi zaujalo na druhém konci dvora. Frankito sledoval její zaujatý pohled a viděl,že přichází jeho šafář. Mířil přímo k nim. Bettyaniny oči se zvětšily a zrcadlil se v nich velký zájem...

SKANDÁLNÍ ODHALENÍ: ŘEDITEL MŇUVERZITY  PIŠKOTATOS POD VLIVEM OMAMNÉ LÁTKY!!!

Jak nám sdělil nejmenovaný důvěryhodný zdroj, došlo  v známém luxusním sídle všem vám známého  urozeného rodu Chlupézů k skandálnímu útoku na věhlasného vědce a ředitele naší mňuniverzity, profesora Piškotatose. Útok byl veden zákeřnou formou a proslýchá se, že....

Dál Missarina nebyla schopná číst. Listy deníku VYMŇUKOSVŠECHNOS   se jí vzteky třásly v tlapě. Zvedla rozzuřené oči a ostře jimi probodla doktora Gina: „Doktore..jak to, jak to, že se toho dopídili tihle drásálkové?? Kdo je mohl o stavu ředitele informovat??“

„Drahá Missarino...nerad, opravdu nerad ruším siestu, ale..máme problém!! Ředitel Piškotatos..obávám se,že pro něj kuchařský skvost Lassality a Milcháveze nezůstal bez následků.“
Missarina vytřeštila oči: „Co?Co je s mým drahým přítelem Piškotatosem??“
Doktor Ginos si zarmouceně drbal ucho. „ Piškotatos...trpí takzvaným postšantovým syndromem. Projevuje se to neustálými záškuby očí, fousků, uší,končetin....je mimo sebe, žije někde ve svém světě...momentálně se domnívá, že je housenkou bource mňourušového a dožaduje se mňouruší...“
Pak se v chodbě, plné dveří, jedny z nich pootevřely. Ve škvíře zapátraly bystré, ostražité oči..mihly se dva stíny, dveře zaklaply. Po měkkém koberci spěšně běžely tlapky....mířily po schodech dolů...vběhly do kuchyně..po chvíli z ní vyběhly...otevřely se vstupní dveře...a zase se zavřely.
Domem Chlupézů se rozhostilo ticho.

Missarina velmi zálibně a spokojeně sledovala hbitý pohyb v zahradě, kde se míhaly dvě béžové, velmi rychlé šmouhy. Chillito a Bastienitto probíhali mezi kvetoucími keři, vzájemně na sebe číhali, občas zahráli packovanou a pak zas v divoké honičce prolétli do houští. Z obou béžových šmouh vyzařovala radost... radost z toho, že jsou spolu. A jindy tak důstojný, vážný, vznešený Chillito dováděl... jako rozverné kotě.

„Copak tam asi vidí?“, pomyslela si Barbarita. Pro jistotu vyšla z kuchyně a zamířila na dvůr, k Frankitovi, který hleděl opravdu velmi překvapeně.Viděl totiž, že před vraty zastavil luxusní, nablýskaný vůz, který zdobil emblém ušlechtilé, modré kočičí hlavy.
 
Dvířka vozu se pootevřela a vyklouzla z nich na první pohled ušlechtilá, modrá, vznešená nožka s pečlivě naleštěnými drápky. Hned za nožkou se vynořil vzorně učesaný, hebký ocásek..druhá nožka...a najednou před vozem stálo dokonalé, půvabné stvoření, které bez zaváhání plavným krokem vešlo do vrat.
Chillito se zvedl a opatrnými kroky došel k Bastienittovi. Váhavě a opatrně k němu čichl. Ucítil mnoho neznámých, zvláštních vůní a pachů. Ucítil ale také jakousi dávnou, vzdálenou, ale velmi příjemnou vůni....vůni společného pelíšku, vůni hledání libého zdroje mléka...vůni společného usínání a tulení...Najednou mu v béžové hlavě vytanuly vzpomínky.....vzpomínky na chvíli,kdy poprvé otevřel modré očko a uviděl proti sobě stejně béžové stvoření...vzpomínky na první nesmělé pokusy o šermování nemotornými pacičkami....a pak také vzpomínka na to, jak máma Missarina zoufale běhá po domě, hledá...hledá....pláče...

Pilnému Paparazzimu se doneslo, že o víkendu 25. a 26. října 2008 se koná veliký slet kočkařek a kočkařů z Modrého kocouře v Hluboké nad Vltavou. Neváhal ani vteřinu, popadl své nářadíčko a frčel všechno zdokumentovat.

1  
2  
3  
4  
5  
6  
7  
 
Text můžete změnit v administraci