Deníček kočky Mufky

Pilný paparazzi

Libá vůně v oblacích stoupala a vznášela se do patra, kde zatím všichni spali ve svých pokojích tvrdým spánkem. Vůně vnikala klíčovými dírkami do pokojů a neodbytně vstupovala do spících nozder.
Přesto náhle všichni stáli před vstupními dveřmi. Jako první neomylně začichal Fridrichos...jeho citlivý nos zachytil stopu libé vůně...vlnila se ve vzduchu a vstupovala úzkým pramínkem přímo k jeho čichovým buňkám. Fridrichos téměř před sebou stužku vůně viděl...viděl, že se odvíjí od klíčové dírky ve dveřích. Přistrčil k ní nos a byl přímo ovanut závanem slasti.
Po hlavní cestě lehce, elegantně kráčely štíhlé, jemné tlapky. Zastavily se před vstupními dveřmi a tlukotem masivního klepadla se pokusily oznámit, že je někdo za dveřmi. V domě však stále panovalo ticho. Tlapky zaváhaly...a pak přední tlapka zkusila vzít za kliku. Dveře se otevřely.
V ten samý okamžik o několik kolometrů dál, v chudě zařízeném, ale čistém pokoji, zaznělo vrznutí otevírané zásuvky. Zásuvka prosté, jednoduché komody se vysunula a vzápětí se do ní ponořila dlouhá, aristokraticky štíhlá tlapka. Elegantním pohybem vytáhla rudohnědou obálku, vyjmula z ní list bílého papíru a chvilku jej držela tak, aby oči mohly číst několik vět, napsaných výrazným, energickým písmem.

Zatímco v domě Chlupézů bylo divoce veselo, na dvoře myší farmy vládl smutek a únava. Odklízení trosek ze spáleniště všechny proměnilo v černá, k nerozeznání si podobná zjevení, která se dala rozeznat jen podle hlasů.

Bubos zděšeně odskočil od dveří a přitiskl se ke zdi. Několik vteřin zůstal zcela nehybný a doufal, že to, co viděl, se mu jen zdá...S nadějí, že halucinace zmizela, odhodlaně přistoupil ke dveřím a nahlédl do jídelny.
Nezmizela. Halucinace nejen nezmizela, ale byla ještě horší. Zcela zděšenému Bubosovi se naskytl bezmála šílený pohled na křepčící bytosti, které se jen vzdáleně podobaly těm, které znal.

Lassalita se na okamžik zarazila. Pohlédla na Milcháveze , který netratil nic ze svého klidu: „ Mamá, základem jsou lehce restované myší kýtky, opékané na mňoulivovém oleji, pak jsme přidávali krémový sýr, trochu smetánky, malinko vývaru z kuřecích jatýrek, vmíchali jsme drobně umletá myší srdíčka, přidali trochu parmňauzánu....“

Lassalita velkým grandiozním obloukem sejmula z mísy poklop. Jídelnou se rozlinula nádherná, neodolatelná, úžasná vůně...

„Tak za tohle tě mamá nepochválí!! Musíte pořád lítat jak splašení?? Počkej, ta ti vymňaukuje!"
Do kuchyně vletěla veliká, béžová, naježená koule. Abbygailita a Fridrichos nadskočili a očima, zarudlýma od kouře, zkoumali, co se z koule vyklube. Koule měla jasně modré oči a také značně načepýřený ocas. Pak koule zasyčela velmi rozčileným hlasem: „Co se to tu děje? Hledám v knihovně spisy o společenském chování a najednou vidím, že z okna nic nevidím... jen kouř!"
1  
2  
3  
4  
5  
6  
7  
 
Text můžete změnit v administraci