Vážené kočky a vážení kocóři!
Fridrich Mouratej - 11.10.2019
Musim se vám svěřit s tim, co mě v poslední době potkalo. Byl tady celkem klid, každé si hleděl svýho a když sme zůstali jen dva kocóři, tak sme si šli z cesty a vzájemně se zbytečně nevotravovali. Ovšem kocór míní a panička mění. Rozhodla se, že je domácnost málo zachlupená a že nutně potřebuje černó kočku. Dokonce se jí k tomu podařilo ukecat i páníka a to už je co říct. A tak někdy v půlce června donesla malý černý chlupatý cosi.
V prvních dvóch vteřinách sme si s Belmondem mysleli, že se vrátila Mufinka, ale hnedka třetí vteřinu sme poznali, že je to veliké omyl. Jednak to bylo malý, pěkně voprsklý a bylo to všude. Myslim, že se to vylíhlo z čertovýho vajíčka, jinak to néni možný. Panička s páníkem tomu láskyplně říkají Elinka.
Elinka je neobyčejně žravá. Vrhá se na všechno, jakoby to bylo poslední jídlo na světě, vyblizuje misky dočista do čista, skáče do ledničky, na sporák, do dřezu, na stůl a je přesvědčená, že všechno, co tam je, je její. Páník se před ňó s jídlem zavírá do svojí komnaty, panička si jídlo brání pomocí butelky stlačenýho vzduchu. A nejhorší je, že vyblizuje aj MOJE krabičky vod šlehačky! No chápete to??
Elinku nejde unavit. Všechno, co se pohne, musí ulovit. Loví aj to, co se nehejbá. Kulodráha a šustivej tunel ju děsně baví a panička je nadšená, že si s tím konečně někdo hraje, protože já už su moc starej na takový blbiny a Belmondo je nad to povznesenej. I když do toho šusťáku taky občas vlítne, když hrajou na hoňku. Je provokatérka a skáče na nás ze zálohy. Okusuje mi ocásek a to já nemám rád. Tak ju vysyčím, pošlu za Belmondem, von ju parádně zvalchuje a vona, místo aby dala pokoj, je nadšením bez sebe a votravuje eště víc. Fakt nevim, z které planety to přiletělo.
Ale v poslední době začala bejt nějak jinak voňavá. Kdyby nebyla tak potrhlá, mohl bych ju mít rád. Su zvědavej, jak se to vyvrbí, jestli z ní bude někdy normální kočka nebo jestli ju budeme muset furt pacifikovat. Tak nám držte tlapky.
S uctivým pozdravem Váš Fridrich
V prvních dvóch vteřinách sme si s Belmondem mysleli, že se vrátila Mufinka, ale hnedka třetí vteřinu sme poznali, že je to veliké omyl. Jednak to bylo malý, pěkně voprsklý a bylo to všude. Myslim, že se to vylíhlo z čertovýho vajíčka, jinak to néni možný. Panička s páníkem tomu láskyplně říkají Elinka.
Elinka je neobyčejně žravá. Vrhá se na všechno, jakoby to bylo poslední jídlo na světě, vyblizuje misky dočista do čista, skáče do ledničky, na sporák, do dřezu, na stůl a je přesvědčená, že všechno, co tam je, je její. Páník se před ňó s jídlem zavírá do svojí komnaty, panička si jídlo brání pomocí butelky stlačenýho vzduchu. A nejhorší je, že vyblizuje aj MOJE krabičky vod šlehačky! No chápete to??
Elinku nejde unavit. Všechno, co se pohne, musí ulovit. Loví aj to, co se nehejbá. Kulodráha a šustivej tunel ju děsně baví a panička je nadšená, že si s tím konečně někdo hraje, protože já už su moc starej na takový blbiny a Belmondo je nad to povznesenej. I když do toho šusťáku taky občas vlítne, když hrajou na hoňku. Je provokatérka a skáče na nás ze zálohy. Okusuje mi ocásek a to já nemám rád. Tak ju vysyčím, pošlu za Belmondem, von ju parádně zvalchuje a vona, místo aby dala pokoj, je nadšením bez sebe a votravuje eště víc. Fakt nevim, z které planety to přiletělo.
Ale v poslední době začala bejt nějak jinak voňavá. Kdyby nebyla tak potrhlá, mohl bych ju mít rád. Su zvědavej, jak se to vyvrbí, jestli z ní bude někdy normální kočka nebo jestli ju budeme muset furt pacifikovat. Tak nám držte tlapky.
S uctivým pozdravem Váš Fridrich